Zvolte jazyk

O GALERII

Od počátku vzniku muzeí se součástí sbírek stávala umělecká díla. Záhy si muzejní pracovníci začali uvědomovat, že právě umělecké sbírky vyžadují odlišný způsob péče i prezentace a snažili se o vznik specializovaného uměleckohistorického muzejního odvětví. Jejich úsilí o vytvoření jednotné organizace, vymezení kompetence a vytvoření jednotné sítě, včetně vydání příslušného zákona si vytýčilo za jeden z hlavních úkolů i Ministerstvo školství a národní osvěty po vzniku samostatného státu v roce 1918. K realizaci tohoto cíle ale došlo až v druhé polovině 40. let 20.století, kdy byl z rozhodnutí tehdejších vládních orgánů odstartován vznik galerií v jejich dnešní podobě a započalo se vyčleňování a systematizace těchto děl v rámci muzejních sbírek. 

Také havlíčkobrodská galerie podobně jako řada dalších českých galerií – muzeí umění vznikla na základě tohoto složitého procesu vydělování. Jejím základem se stala sbírka umění z tzv. městské galerie, vyčleněné z muzea v roce 1946. Sbírka zahrnovala obrazy a sochy regionálních autorů nebo děl vážících se k regionu. Jednáním oddělení regionálních galerií Národní galerie s odborem kultury ONV Havlíčkův Brod bylo rozhodnuto, že havlíčkobrodská galerie bude v nově budované celostátní síti zaujímat specifické místo svou specializací na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku. Specializace byla vybrána s ohledem na tradici výstavní činnosti při Východočeském nakladatelství a navazovala i na výtvarné soutěže pořádané každoročně u příležitosti Celostátních festivalů humoru a satiry Haškova Lipnice. Krátké období galerie spravovala i regionální uměleckou sbírku, ale po vybudování základu nových sbírkových fondů byla původní sbírka převedena zpět do oddělení muzea a galerie se zaměřila pouze na díla odpovídající určené specializaci.

Průčelí galerii orientované do Havlíčkova náměstíInteriéry galerieInteriéry galerieInteriéry galeriePohled do prostor stálé expoziceÚhrovský oltář
 

HISTORIE

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě zaujímá specifické místo v síti českých galerií, neboť se jako jediná v republice specializuje na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku vzniklou po roce 1918.

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě patří mezi ty tzv. mladší. Vznikla až v roce 1965 jako samostatné oddělení při Okresním muzeu v Havlíčkově Brodě. Zpočátku převzala a spravovala sbírku „umění“ z tzv. městské galerie, zahrnující obrazy a sochy regionálních autorů nebo děl majících k regionu vztah, která se z muzea vyčlenila po roce 1946.

Jednáním odboru kultury ONV Havlíčkův Brod s oddělením regionálních galerií Národní galerie v Praze jí byla přiznána specializace na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku vzniklou po roce 1918. Tato specializace byla zvolena s ohledem na tradici výstavní činnosti v Síni knižní kultury při Východočeském nakladatelství v Havlíčkově Brodě a na výtvarné soutěže pořádané každoročně u příležitosti Celostátních festivalů humoru a satiry Haškova Lipnice.

Po určení specializace havlíčkobrodské galerie byla původní sbírka městské galerie převedena zpět do muzea a galerie začala budovat nové sbírkové soubory, které díky cílené akviziční činnosti a dle daných finančních možností dnes představují ucelený pohled na výtvarnou kulturu české knihy a grafiky s výjimkou několika málo autorů, jejichž dílo je již uzavřené a prozatím nedosažitelné. Sbírky nyní čítají více než 7 000 uměleckých děl a jsou zde zastoupeni přední čeští umělci např. Jan Bauch, Cyril Bouda, Vladimír Boudník, Adolf Hoffmeister, Emil Filla, Ota Janeček, Jiří John, Jaroslav Hořánek, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Načeradský, Jaroslav Panuška, Bohuslav Reynek, Václav Sivko, Zdeněk Sklenář, Antonín Strnadel, Karel Svolinský, Jaroslav Šerých, Karel Teissig, František Tichý, Jiří Trnka, Adolf Zábranský, Olbram Zoubek a Jan Zrzavý.

 První stálou výstavu se podařilo v havlíčkobrodské galerii otevřít 20. 7. 1979 po další adaptaci Malinova domu v předchozích dvou letech. Tato výstava byla věnována „Klasikům české ilustrace“. V roce 1985 byla nahrazena kolekcí „Moderní české ilustrace“; kterou v roce 1991 nahradila expozice „Ilustrací pro dětskou knihu“ a od roku 1996 expozice věnovaná autorům majících vztah k regionu. Po přestěhování do nového objektu v roce 1999 získala prezentace sbírek své stálé oddělené prostory, ve kterých byla instalována expozice nazvaná „Moderní české umění 20.století“ a tato se každoročně obměňuje s ohledem na převládající tvorbu na papíře.

Vedle prezentace vlastních sbírek ve stálé expozici a na různých příležitostných výstavách se havlíčkobrodská galerie věnuje i další výstavní činnosti. Od roku 1965 realizovala více než 300 základních výstav. Byly to převážně samostatné výstavy českých předních i regionálních výtvarníků, ale nevyhýbala se ani tematickým výstavám jako např. Žena ve výtvarném umění (8. 3.–18. 4. 1976), Česká malba na přelomu 19.–20. století (2. 7.–29. 8. 1993) nebo všech 14. ročníků Současné české ilustrační tvorby (1993–2006). Z úspěšných samostatných výstav můžeme namátkou jmenovat v šedesátých letech výstavy Františka Tichého, Emila Filly, Jana Zrzavého, Josefa Šímy, v sedmdesátých letech Josefa Lady, Jaroslava Panušky, Vojtěcha Preissiga, v osmdesátých letech Františka Kavána, Josefa Kremláčka, v letech devadesátých Jana Štursy, Adrieny Šimotové, Karla Svolinského a mnohých jiných.V majetku galerie je i jeden unikát, který poněkud vybočuje z jejího odborného zaměření na výtvarnou tvorbu dvacátého století. Jde o tzv. Uhrovský oltář se sousoším Kalvárie od Ignáce Rohrbacha (1691–1747). Vrcholně barokní oltář vznikl kolem roku 1735 pro kapli Povýšení sv. kříže na zámku v Uhrově. Galerie koupí oltář pro Havlíčkobrodsko zachránila, nechala jej zrestaurovat a umístila jej do prvního patra své expozice.

Během své existence doznala havlíčkobrodská galerie několik statutárních změn. Od svého založení fungovala galerie jako samostatné oddělení Okresního muzea v Havlíčkově Brodě; v roce 1967 byla začleněna do nově vzniklé instituce nazvané Okresní vlastivědné středisko, které organizačně sdružovalo tři samostatná oddělení – muzeum, galerii, ochranu památek a přírody. K 1. 1. 1974 bylo Okresní vlastivědné středisko rozděleno na dvě samostatné organizace – Okresní muzeum a galerii a Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody. Dne 1. 7. 1984 došlo k opětovnému sloučení obou výše uvedených organizací do Okresního vlastivědného střediska, kde tvořila galerie samostatné oddělení vedle oddělení muzea a památkové péče, ochrany přírody, propagace a stavební čety. V průběhu roku 1991 došlo k delimitaci oddělení ochrany přírody a galerie. Obě tato oddělení delimitací získala právní subjektivitu a přešla pod příslušné ministerstvo. V souvislosti s reorganizací státní správy a samosprávy byla k 1. 7. 2001 Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě spolu s dalšími sbírkotvornými institucemi předána z MK ČR pod kraj Vysočina.

Personálně byla galerie od svého založení do září 1973 obsazena 1 vedoucím a 1 odborným pracovníkem. Od září 1973 se rozšířila o 1 odborného pracovníka. V roce 1991, kdy se galerie osamostatnila a přešla přímo pod řízení MK ČR, přibyla 1 ekonomka. Po přestěhování do nového objektu byla galerie personálně posílena o 1 historika umění v roce 2003 o pracovníka pro volnočasové aktivity a práci se školami. V letech 1965–66 byl vedoucím galerie Jan Ambrož, od 1967 do srpna 1970 Olaf Hanel, od září 1970 do dubna 1992 Zdeněk Pokorný; od dubna 1992 dosud Hana Nováková.

 

 

HISTORIE BUDOVY

Galerie zpočátku sídlila v okresním muzeu a v průběhu roku 1965 adaptovala dům U Trojice, který jí byl přidělen. Koncem roku 1965, kdy byly stavební úpravy hotovy, bylo rozhodnuto o likvidaci Východočeského nakladatelství v Havlíčkově Brodě a jeho objekt – Malinův dům, kde byla i výstavní síň nakladatelství, byl nabídnut galerii. Tento dům byl mnohem výhodněji situován než dům U Trojice a patřil k nejhezčím měšťanským domům ve městě, proto galerie opět postoupila martýrium další adaptace a získala tak renesančně a barokně upravený pozdně gotický dům z 2. poloviny 15. stol. na náměstí. Veřejnosti byl dům zpřístupněn v prosinci 1966 a galerie v něm sídlila až do srpna roku 1999, kdy se přestěhovala do nově rekonstruovaného měšťanského domu čp. 18 na Havlíčkově náměstí.

Novým sídlem galerie je dům v minulosti obecně zvaný „stará lékárna“. Sousedí s památným Havlíčkovým domem a je na rozhraní náměstí a Horní ulice, ale již v nejstarších městských knihách je označován jako „dům v rynku“, kde bývaly dědičné domy předních brodských patricijských rodin. Proto je velmi překvapivé a u ostatních domů neobvyklé časté střídání jeho majitelů hlavně v 18. století.

Nejstarší dosud známý záznam vážící se k tomuto domu je z roku 1581, kdy písař Jan Bydžovský koupil tento dům od Václava Chmelíka za 350 kop míšenských.

V roce 1626 vypukl v Horní ulici blízko brány veliký požár, při kterém lehl popelem i tento dům. Tehdejší majitel Jiří Krupský dům nově vystavěl. Dalším v řadě často se měnících majitelů byl např. Lukáš Kobzin, mladší švagr Kateřiny Barbory Kobzinové. V roce 1755 dům zakoupil lékárník Jan Antonín Wetzl, který dům nákladně přestavěl a zřídil v něm bohatě a na svou dobu velmi účelně zařízenou lékárnu. Z této doby také pochází úprava domovního průčelí. Další majitelé domu již byli pouze lékárníci a proto dům získal toto označení.

V druhé polovině 20. století dům spravoval podnik Textil Pardubice, který zde měl v prvním nadzemním podlaží prodejnu a sklady. V druhém nadzemním podlaží pak byly dvě bytové jednotky. Galerie dům zakoupila v březnu 1997 a začala s nákladnou rekonstrukcí. Rekonstrukce probíhala v letech 1997–1999 a oproti projektu si vyžádala vyšší náklady, neboť po odstranění omítek se zjistil špatný statický stav budovy. Bylo nutné např. staticky zajistit všechny klenby v prostorách prvního podzemního, prvního a druhého nadzemního podlaží, přezdít nosnou zeď, na kterou byly zaklenuty dvě místnosti a která byla založena na dubovém uhnilém trámu volně loženém na násypu kleneb prvního nadzemního podlaží. Po otlučení omítek byly objeveny četné kvalitní gotické a renesanční architektonické prvky, které po zrestaurování zůstaly odhaleny a které jsou dokladem, že dům a jeho majitel ve středověku zaujímal velmi významné místo ve městě. To ostatně potvrzují i nalezené archeologické nálezy z nichž nejvýznamnější jsou fragmenty gotických prolamovaných kachlů nebo zeleně glazované fragmenty komorových kachlů s figurálními i architektonickými motivy. Všechny tyto objevy jsou deponovány v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod a příležitostně představovány návštěvníkům galerie.

Galerie se do nového objektu přestěhovala v srpnu 1999 a v říjnu zpřístupnila veřejnosti své výstavní prostory. Zakoupením a kompletní rekonstrukcí tohoto objektu získala galerie adekvátní náhradu za stávající objekt, oddělení prostor pro stálou expozici od výstavních a využitím rekonstruovaného podkroví i část chybějícího kvalitního zázemí. Zároveň umožnila v tomto objektu bezbariérový přístup do výstavních prostor prvního a druhého nadzemního podlaží a do stálé expozice v druhém nadzemním podlaží.

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
            podatelna@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina     rada galerii     

objevujpamatky    VW logo

33 HB web

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

ZASÍLÁNÍ NOVINEK